Jdi na obsah Jdi na menu
 


metodický návod k hodnocení žáků

15. 4. 2011

 

Přílohy:
 
METODICKÝ   NÁVOD KE   KLASIFIKACI A   HODNOCENÍ ŽÁKŮ VYUČOVANÝCH DLE OSNOV PRAKTICKÉ ŠKOLY /vnitřní metodický pokyn/
 
 
Tento návod se týká hodnocení a klasifikace výchovně vzdělávacích výsledků ve   vyučovacích předmětech,   v chování, klasifikace celkového prospěchu žáka, ukládání výchovných opatření a postupu do vyšších ročníků    vyučovaných dle osnov zvláštních škol.
 
ZÁSADY HODNOCENÍ A KLASIFIKACE
 
Čl. 2
 
Pojetí a předmět hodnocení a klasifikace
 
1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
 
2. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.
 
3. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
 
4. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
 
5. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.
 
6. Předmětem klasifikace jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky učebních osnov, schopnost používat osvojených vědomostí, dovedností a návyků v konkrétních situacích a    chování   žáka podle požadavků vnitřního řádu školy, internátního zařízení a pravidel školního řádu a soužití ve škole i ve veřejnosti.
Chování    neovlivňuje   klasifikaci    výsledků   ve vyučovacích předmětech.
 
Čl.3
 
Zásady klasifikace
 
1. Při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen   "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
 
 2. Při klasifikaci přihlíží učitel k druhu a stupni mentálního postižení, k celkovému zdravotnímu stavu, k věkovým zvláštnostem a k vynaloženému úsilí.
 
 3. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin
 
 - předměty s převahou teoretického zaměření, předmět pracovní vyučování s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a estetického zaměření.
 
 4. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony   komplexně, v souladu   se specifikou         předmětu a s přihlédnutím k jeho postižení. Klasifikace by   měla   být   především   prostředkem motivačním a
výchovným.
 
Čl. 4
 
Stupnice pro klasifikaci
 
1. a) Prospěch žáka v jednotlivých předmětech se klasifikuje pěti stupni:
 
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný
 
b) Kritéria pro klasifikaci jsou uvedena v čl.9, 10, 11.
 
 
 
 2. a) Chování žáka se klasifikuje čtyřmi stupni:
 
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé.
 
b) Kritéria pro klasifikaci chování jsou uvedena v čl. 7 a výchovná opatření v čl. 8.
 
3. Celkový prospěch žáka na konci prvního a druhého pololetí se hodnotí:
 
v 1. - 9. ročníku na zvláštní škole dvěma stupni:
prospěl s pochvalou
prospěl
neprospěl.
 
Čl. 5
 
Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
 
1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel         zejména:
 
a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka
 
b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti ve vyučování
 
c) různými druhy zkoušek (praktické, pohybové, ústní,písemné, grafické)
 
d) analýzou výsledků různých činností žáka se zvláštním zaměřením   na manuální zručnost, úroveň dosažené sebeobsluhy a na celkovou sociální vyspělost
 
e) konzultacemi s ostatními učiteli a vychovateli a podle   potřeby výchovným poradcem   i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden, s příslušným dětským, popř.dorostovým lékařem nebo s dalším odborným lékařem, psychologem nebo logopedem   ve zdravotnickém zařízení,   zejména u žáka   s trvalejšími zdravotními   potížemi a poruchami
 
 f) rozhovory se žákem, rodiči nebo jeho zákonnými zástupci.
 
 2. Učitel je povinen soustavně vést evidenci o klasifikaci žáka.
 
 3. Žák 7. - 9. ročníku a závěrečné třídy zvláštní školy musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo prakticky         alespoň dvakrát za každé čtvrtletí.
 
 4. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel   žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných prací a praktických činností oznámí žákovi do 7 dnů.
 
5. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích. Písemná práce   nemá trvat déle než 25 minut. Plán zkoušek (písemných i praktických) koordinuje třídní učitel.
V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
 
 Čl. 6
 
 Postup při klasifikaci prospěchu žáka
 
1. Podle stupnice uvedené v čl. 9, 10, 11 se žáci klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v         učebním plánu příslušného ročníku.
 
2. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
 
3. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období
příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
 
4. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně
náročně, přičemž nutně přihlíží k závažnosti mentálního postižení  žáka a jím vynaloženého úsilí. U mentálně   postižených žáků mají hodnocení a klasifikace významnou úlohu povzbudivou a motivační.
 
5. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí   učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační   období. Přitom se přihlíží ke snaživosti a pečlivosti   žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům ve škole a mimo školu a k zájmu   o práci vůbec, k úrovni jazykového    projevu, odpovídajícího   dorozumívacím   možnostem žáka. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě   průměru a klasifikace za příslušné období.
 
6. Ředitel   je povinen působit   na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
 
7. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu a chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),   případně kdykoliv   na požádání   zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu  nebo chování informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem.
 
8. Má-li zákonný   zástupce žáka   pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního a druhého pololetí, může do deseti dnů ode dne,kdy se dozvěděl výsledky klasifikace, požádat písemně ředitele   školy o přezkoušení   žáka; je-li vyučujícím daného předmětu sám ředitel školy, může         zákonný zástupce žáka   požádat o přezkoušení odbor školství národního výboru. Ředitel školy, popřípadě         odbor školství národního   výboru žádosti posoudí a   zákonnému zástupci žáka písemně sdělí, zda bude žák         přezkoušen.
 
9. Není-li možné žáka vyzkoušet a klasifikovat v řádném   termínu v   prvním pololetí   (pro závažnost         objektivní příčiny, např. dlouhotrvající nepřítomnost), žák se za klasifikační období neklasifikuje. Ředitel         školy   určí pro   jeho klasifikaci   náhradní termín zpravidla tak, aby   klasifikace mohla být ukončena         nejpozději do dvou měsíců po skončení klasifikačního období.
 
10. Není-li možné klasifikovat žáka na konci druhého pololetí z důvodů dlouhodobé nepřítomnosti, která trvá         nejméně poslední tři měsíce, rozhodne ředitel školy po projednání v pedagogické radě a po dohodě se zákonnými zástupci, zda se žákovi povolí postup do vyššího ročníku na základě prověření jeho znalostí s určením termínu k vykonání zkoušek   za neklasifikované období,   a to nejpozději do 15. října, nebo zda bude žák ročník opakovat. Rozhodnutí se zapíše do třídního výkazu.
 
11. Žák vyučován dle osnov zvláštní školy,   u něhož se na základě odborného vyšetření zjistí některá specifická porucha učení (dyslexie, dysortografie,   dysgrafie aj.), je klasifikován s přihlédnutím k vlivu poruchy na jeho výkonnost a vzdělávací možnosti.
 
12. Žáci, kteří po dobu nemoci nejméně tři    měsíce   před    koncem   klasifikačního   období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli   klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
 
 
13. Přestupuje-li žák na jinou školu, zašle škola, ze které žák odchází, škole, na niž žák přestupuje, zprávu o jeho chování, hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech. Tato zpráva   je podkladem pro celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období.
 
14. Účast a práce   v zájmových kroužcích, které organizuje škola, se hodnotí dvěma stupni: pracoval úspěšně, pracoval.
 
 
 HODNOCENÍ A KLASIFIKACE CHOVÁNÍ
 
 Čl. 7
 
 Klasifikace chování
 
1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s        ostatními pedagogickými pracovníky. Udělení 2., 3. a 4. stupně z chování se zdůvodní v třídním výkazu a ve výchovně   vzdělávacím plánu   s datem   projednání v pedagogické radě.
 
2. Chování se klasifikuje podle těchto kritérií:
a) jak žák aktivně a uvědoměle plní ustanovení školního   řádu,   vnitřního   řádu   školy   a   internátu, pokyny vyučujících a vedení školy
b) jaký má vztah ke kolektivu
c)jak dodržuje zásady a pravidla soužití ve škole na veřejnosti.
 
3. Negativní jevy chování žáka v době hlavních prázdnin se hodnotí v prvním pololetí následujícího   školního roku.
 
4. Při klasifikaci chování žáků se v jednotlivých   případech přihlíží ke všem stránkám žákovy osobnosti, k psychickému a zdravotnímu stavu, k druhu a stupni mentálního   postižení, k   prognóze jeho   vývoje, k prostředí ve kterém žák vyrůstal a žije, k možnostem a úrovni výchovného působení rodiny i k jejímu podílu na vzniku závad nebo poruch v chování a na jejich nápravě se zřetelem k   věkovým zvláštnostem, v negativních případech také k závažnosti přestupku, kterého se žák dopustil.
 
5. Ve výjimečných případech se chování žáků, kteří nejsou dostatečně schopni je zvládat, neklasifikuje.
/ V třídnímu výkazu se pak uvede, proč žák nebyl klasifikován./
 
6. Chování žáků se klasifikuje podle stupnice:
 
 Stupeň 1 (velmi dobré)
 
Žák dodržuje ustanovení školního řádu, vnitřního řádu    školy ,   zásady    a   pravidla   soužití a morálky a má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy. Ojediněle se dopustil méně závažného přestupku.
 
 Stupeň 2 (uspokojivé)
 
Chování   žáka   je   v   podstatě   v souladu s ustanoveními školního řádu a vnitřního řádu školy , se zásadami a pravidly soužití a morálky. Žák se dopustil závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných   přestupků proti ustanovení vnitřního řádu školy , přestože mu před snížením stupně z chování byla udělena důtka třídního učitele. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
 
 Stupeň 3 (neuspokojivé)
 
Žák   se   dopustil   závažného   přestupku proti vnitřnímu řádu školy nebo se přes udělení důtky ředitele školy dopouští závažnějších přestupků proti zásadám a   pravidlům soužití, narušuje činnost   kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování.   Chování žáka ve škole i mimo školu je v rozporu s právními a etickými   normami. Dopustil se takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost žákovského kolektivu.
 
+) Posudek o této skutečnosti vydává příslušný dětský   nebo dorostový lékař, zpravidla na základě vyjádření odborného   pracoviště   (např.   dětská   psychiatrie), popřípadě odborné pracoviště samo.
 
 Čl. 8
 
Výchovná opatření
 
1. Pochvaly a jiná ocenění se udělují za mimořádný projev aktivity a iniciativy, za záslužný nebo statečný   čin a za dlouhodobou svědomitou práci.
 
 2. Návrh na udělení pochvaly nebo jiného ocenění se projedná v pedagogické radě.
 
 3. Ústní nebo písemnou pochvalu může udělit žákovi před kolektivem třídy nebo školy:
 
 a) třídní učitel
 
 b) ředitel školy
 
 c) zástupce městského úřadu, který školu odborně vede
 
 d) zástupce společenské organizace.
 
 4. Ve zvlášť odůvodněných případech (např.statečný  čin, jímž byl zachráněn lidský život nebo majetek značné materiální hodnoty) mohou udělit žákovi pochvalu nebo   jiné ocenění orgány   městského úřadu, popř.ministryně školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
 
5. Pochvaly a jiná ocenění  se zaznamenávají do třídních výkazů, na vysvědčení a oznamují se zákonným         zástupcům.
 
6. Opatření k posílení kázně se ukládá, jestliže se žák závažněji nebo méně závažně, ale opakovaně proviní proti školnímu řádu, vnitřnímu řádu školy, zásadám soužití nebo   proti mravním normám společnosti,nebo činnost kolektivu. Opatření předchází před snížením známky z chování.
 
7. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření:
 
a) napomenutí třídního učitele
 
b) důtka třídního učitele
 
c) důtka ředitele školy.
 
8. Třídní učitel uděluje důtku po projednání a se souhlasem ředitele školy.
 
9. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy. O udělení výchovného opatření uvědomí
škola prokazatelným způsobem výchovné zástupce žáka.
O uložení výchovných opatření (odst. 7) učiní učitel záznam v třídní výkaze .
 
 
 
 
 Čl. 9
 
Klasifikace   ve vyučovacích   předmětech s   převahou teoretického zaměření
 
1. Převahu teoretického   zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
 
2. Při průběžné klasifikaci praktických činností, které jsou součástí předmětů uvedených v odst. 1, postupuje učitel podle č. 10, popřípadě podle čl. 11.
 
3. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v odst. 1 se v souladu s požadavky učebních
 osnov hodnotí:
 
a) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, zákonitostí a vztahů
 
b) kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované rozumové a motorické činnosti
 
c) schopnost uplatňovat   osvojené poznatky a dovednosti při řešení praktických úkolů a při výkladu společenských a   přírodních jevů a zákonitostí
 
d) schopnost využívat   zkušeností a poznatky získané při praktických činnostech
 
e) aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
 
f) výstižnost a jazyková správnost ústního a písemného projevu
 
g) kvalita   výsledků   činností   a   schopnost samostatné práce.
 
 
4. Výchovně vzdělávací výsledky klasifikují podle této         stupnice:
 
 Stupeň 1 (výborný)
 
Žák má v přesnosti a úplnosti poznatků faktů a pojmů a ve   vztazích mezi   nimi nepodstatné   mezery. Při vykonávání   požadovaných   rozumových   a   motorických činností    projevuje    někdy    nepatrné    přesnosti. Podstatnější nepřesnosti a   chyby dovede za pomoci učitele   korigovat. Osvojené   poznatky a dovednosti   aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů někdy s menšími chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitelů. Jeho myšlení je vcelku správné, ale pomalejší. Ústní a písemný projev je poměrně správný a výstižný, grafický   projev je úhledný a úpravný. Kvalita výsledků jeho činnosti je občas narušena nedostatky. Žák je schopen samostatně pracovat po předběžném návodu učitele.
 
 Stupeň 2 (chvalitebný)
 
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků, faktů,   pojmů a   ve vztazích   mezi nimi ojedinělé        podstatnější   mezery.   Při   vykonávání   požadovaných rozumových a motorických činností projevuje nepřesnosti, které dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů s menšími chybami. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je méně samostatný a potřebuje vedení učitelem.   Jeho myšlení vykazuje drobné nepřesnosti. Ústní a písemný projev má zpravidla nedostatky ve správnosti a přesnosti, grafický projev je méně estetický. Kvalita   výsledků jeho činnosti je narušena nedostatky. Žák je schopen samostatně pracovat po předběžném návodu učitele s menšími obtížemi.
 
 
 
 
 Stupeň 3 (dobrý)
 
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků, faktů, pojmů a ve vztazích mezi nimi závažné mezery. Při vykonávání   požadovaných   rozumových   a   motorických činností projevuje časté nepřesnosti. Pro výklad a   hodnocení jevů dovede své vědomosti uplatnit omezeně a jen   za pomoci   učitele. Někdy   projevuje i větší nedostatky v myšlení. Rovněž ústní a písemný projev je slabý, grafický projev je často méně estetický. Kvalita výsledků jeho činnosti je narušena značnými nedostatky. Žák je schopen samostatně pracovat pod občasným dohledem učitele.
 
 Stupeň 4 (dostatečný)
 
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků, faktů, pojmů a ve vztazích mezi nimi četné a velmi závažné mezery. Při vykonávání požadovaných rozumových a motorických   činností   projevuje    četné   a   značné nepřesnosti. Pro výklad a hodnocení jevů dovede své vědomosti uplatnit velmi omezeně a jen za stálé pomoci učitele. Má často větší nedostatky v myšlení. Rovněž ústní projev je velmi slabý, grafický projev není estetický.Kvalita výsledků jeho činnosti je narušena velmi značnými nedostatky. Žák je schopen pracovat pouze pod trvalým dohledem.
 
 Stupeň 5 (nedostatečný)
 
 Žák si předepsané učivo neosvojil. Má trvalé velmi podstatné   nedostatky ve   vykonávání   požadovaných rozumových a motorických činností. Mezerovité a nepřesné osvojení vědomostí a   dovedností nestačí na řešení    teoretických   a praktických   úkolů. Při   výkladu a hodnocení jevů nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Má trvale velmi značné nedostatky v myšlení. Jeho projev ústní   i písemný je naprosto nevyhovující. Rovněž grafický projev je na velmi nízké úrovni. Žák není schopen uspokojivě pracovat ani pod trvalým dohledem učitele.
 
 
 
 
 Čl. 10
 
Klasifikace ve vyučovacím předmětu pracovní vyučování
 
1. Pracovní vyučování má výsadní postavení vzhledem k poslání těchto tříd.
 
2. Při průběžné klasifikaci teoretických poznatků, které   jsou součástí   předmětu pracovní vyučování, postupuje učitel podle čl. 9, popřípadě podle č. 11.
 
3. Při klasifikaci v pracovním vyučování v souladu s   požadavky učebních osnov se hodnotí:
 
a) vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
 
b) osvojení praktických   dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobu práce
 
c) využití získaných teoretických vědomostí v   praktických činnostech , čtení jednoduchých technických výkresů
 
d) aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, vytrvalost, houževnatost v práci a snaha po jejím dokončení
 
e) kvalita výsledků činností
 
f) organizace   vlastní   práce   a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
 
g) dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
 
h) hospodárné   využívání   surovin, materiálů, překonávání překážek v práci
 
i) obsluha a   údržba jednoduchých pracovních pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
 
4. Při   hodnocení    samostatnosti,   tvořivosti, uvědomělosti a pohotovosti v pracovních činnostech se přihlíží k druhu a stupni postižení i k celkovému   zdravotnímu stavu žáka.
 
5. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice:
 
 Stupeň 1 (výborný)
 
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k   pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně   a   někdy   i   tvořivě využívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažných nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje   předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá surovin, materiálu, energie. Vzorně udržuje výrobní pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně se snaží překonávat vyskytující se překážky a dokončit práci.
 
 Stupeň 2 (chvalitebný)
 
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu   kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale s menší jistotou využívá získaných teoretických poznatků v praktické   činnosti.    Praktické   činnosti   vykonává samostatně, v postupech a způsobem práce se nevyskytují   podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálu a energie se dopouští malých chyb. Výrobní nástroje, pomůcky, nářadí a měřidla obsluhuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí. Dovede vytrvat v práci až do jejího dokončení.
 
 Stupeň 3 (dobrý)
 
Žákův vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem je převážně kladný, s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky v praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce   potřebuje občasnou pomoc učitele.Výsledky práce mají   nedostatky.   Vlastní práci   organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v   pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat surovin, materiálu a energie. K údržbě přístrojů, nářadí a měřidel musí být častěji podněcován. Překážky v práci překonává s častou pomocí učitele. Občas potřebuje         povzbudit k dokončení práce.
 
 Stupeň 4 (dostatečný)
 
Žák pracuje bez zájmu a žádoucího vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získaných teoretických   poznatků dovede   využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele, při častém opakování   určitého druhu   činnosti. V   praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších
chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné   nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá na   pořádek na pracovišti a na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a také o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálu a energie. V obsluze   a údržbě   jednoduchých pracovních pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel má závažné nedostatky. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Bez jeho soustavného povzbuzování by práci nedokončil.
 
 Stupeň 5 (nedostatečný)
 
Žák neprojevuje zájem o práci, jeho vztah k ní, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem není na potřebné úrovni. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech   a návycích má podstatné nedostatky. Pracovní postup nezvládá ani s
pomocí učitele. Jeho práce jsou  nedokončené, neúplné, nepřesné, výsledky nedosahují předepsaných ukazatelů. Práci na pracovišti si nedovede zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálu a energie. V obsluze a údržbě jednoduchých pracovních pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel má závažné nedostatky. Překážky v práci nepřekonává ani s pomocí učitele.
 
 Čl. 11
 
 Klasifikace   ve vyučovacích   předmětech s   převahou výchovného a estetického zaměření
 
1. Převahu výchovného a estetického zaměření mají:
 výtvarná výchova, základy technického kreslení, hudební výchova, tělesná a sportovní výchova.
 
2. Při průběžné klasifikaci předmětů uvedených v odst. 1 se klasifikuje teoretická část podle čl. 9 a   praktická podle čl. 10.
 
3. Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
 
a) stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
b) osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
c) poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti
d) kvalita projevu
e) vztah žáka k činnostem a zájem o ně
f) estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní skutečnosti
g) v tělesné a sportovní výchově s přihlédnutím k druhu   a stupni   postižení a   k celkovému                  zdravotnímu   stavu žáka,   všeobecná tělesná   zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní   zdraví.
 
4. Při   hodnocení   tvořivosti,   samostatnosti a přesnosti projevu se přihlíží k druhu a stupni postižení         a k celkovému zdravotnímu stavu žáka.
 
5. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice:
 
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný   na   základě   využívání   svých   osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má zájem o umění, o estetiku, rozvíjí   svůj vkus. Usiluje o rozvíjení tělesné zdatnosti a   branné připravenosti.
 
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je   v činnostech méně   aktivní, tvořivý, samostatný   a pohotový.   Nevyužívá dostatečně svých schopností v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je méně působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají mezery a při jejich aplikaci potřebuje občasnou pomoc učitele. Má menší zájem o změní, estetiku a rozvíjení svého vkusu. Méně usiluje o posílení své tělesné zdatnosti a branné připravenosti.
 
Stupeň 3 (dobrý)
 
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projevu jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Své vědomosti a dovednosti aplikuje jen s pomocí učitele. Má malý zájem o umění, estetiku a rozvoj svého vkusu. Málo usiluje o posílení své tělesné zdatnosti a branné připravenosti.
 
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je sotva uspokojivý. Úkoly řeší s častými a podstatnými   chybami.   Své   minimální   vědomosti   a dovednosti aplikuje se zvýšenou pomocí učitele. Zájem o   umění, estetiku a rozvoj svého vkusu je nepatrný. Rovněž o posílení své tělesné zdatnosti a branné připravenosti má velmi slabý zájem.
 
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák   je   v   činnostech   pasivní. Rozvoj jeho schopností   je   neuspokojivý.   Úkoly   nevyřeší. Své minimální vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat ani se zvýšenou pomocí učitele. Neprojevuje zájem o mění, estetiku a   rozvoj vkusu. Nevyvíjí   potřebné úsilí rozvíjet svou tělesnou zdatnost a brannou připravenost.
 
 Čl. 12
 
 Komisionální zkoušky
 
1. Žák   se   klasifikuje   na   základě výsledků   komisionální zkoušky v těchto případech:
 
a) při přestupu žáka   ze zvláštní školy do    základní školy
c) vzniknou-li   pochybnosti    o   správnosti   klasifikace.
 
2. Ředitel ZvŠ nebo školní inspektor může nařídit okamžitě komisionální přezkoušení žáka, zjistí-li, že učitel porušil ustanovení o klasifikaci. Přezkoušení se provede nejpozději do deseti dnů od klasifikace žáka.
 
3. Členy komise jmenuje ředitel nebo ten, kdo nařídil komisionální přezkoušení.
 
4. Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel zvláštní školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je   zpravidla učitel vyučující danému předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný   předmět. Klasifikační   stupeň určí komise většinou hlasů.
 
5. Jedná-li se o přestup žáka zvláštní školy do školy základní, jsou členy   komise i učitelé těch předmětů základní školy, z nichž žák vykonává rozdílové zkoušky.
 
6. Protokol o komisionální zkoušce se uloží do žákových osobních spisů.
 
7. Účast    zákonných    zástupců    při   konání komisionálních zkoušek se nepovoluje.
 
 
 
 
 
 
 
KLASIFIKACE CELKOVÉHO PROSPĚCHU A POSTUP ŽÁKA DO VYŠŠÍCH ROČNÍKŮ
 
 
 Čl. 13
 
 Klasifikace celkového prospěchu
 
1. Celkový prospěch vyjadřuje výsledky klasifikace povinných předmětů a chování.
 
2. Prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 ‑ chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e),
 
3 prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
 
3 neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
 
 Čl. 14
 
 Postup do vyšších ročníků
 
1  Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
2  Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
3  Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
4  Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
5  Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
6  Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
 
 
 ZVLÁŠTNÍ ZŘETELE PŘI KLASIFIKACI NĚKTERÝCH KATEGORIÍ ŽÁKŮ
 
 
Čl. 15
 
Klasifikace žáků při přestupu a přechodu na školu s jiným vyučovacím jazykem
 
1. Žák 1. ročníku zvláštní školy, jehož mateřský jazyk je jiný než vyučovací jazyk navštěvované školy, se   klasifikuje z vyučovacího jazyka nejméně stupněm, který   není horší   než stupeň, který   odpovídá průměru z   ostatních předmětů.
 
2. Při přestupu nebo přechodu žáka zvláštní školy s vyučovacím jazykem českým na školu s vyučovacím jazykem slovenským   nebo   opačně   je   žák   po   dobu   dvou klasifikačních období hodnocen nejméně stupněm, který měl na posledním vysvědčení z vyučovacího jazyka na škole, ze které přestoupil.
 
3. Žák, který přestoupil ze zvláštní školy s jiným vyučovacím   jazykem do   školy odpovídající   typu s vyučovacím jazykem českým nebo slovenským, je po dobu dvou klasifikačních období hodnocen z vyučovacího jazyka   stupněm, který měl na posledním vysvědčení ve škole, ze které přestoupil.
 
4. Po uplynutí dvou klasifikačních období po přestupu nebo přechodu žáka na školu s jiným vyučovacím jazykem se v dalších dvou klasifikačních obdobích při jeho průběžné i   celkové klasifikaci na   konci pololetí uplatňují mírnější kritéria a klasifikace z vyučovacího jazyka   na konci   prvního i   druhého pololetí   se   nezapočítává do celkového prospěchu žáka.
 
5. Při   klasifikaci   v   předmětech   s převahou teoretického zaměření v prvním a druhém školním roce po přestupu nebo přechodu žáka na školu s jiným vyučovacím jazykem se posuzují jeho věcné znalosti, a ne roveň
jeho jazykové správnosti.
 
6. Žák, která navštěvoval školu mimo území ČR ve státech, s nimiž nejsou uzavřeny dohody o vzájemném   uznávání vysvědčení, se v prvním pololetí neklasifikuje.
 
Čl. 16
 
 Vysvědčení
 
1. Po projednání klasifikace v pedagogické radě vyplní   třídní   učitel   vysvědčení   na   předepsaném tiskopise. Škola je žákovi   vydá na konci prvního pololetí na určenou dobu a natrvalo na konci druhého pololetí.
 
2. Na vysvědčení se uvádí klasifikace chování žáka, prospěch z povinných předmětů uvedených v učebním plánu   příslušného   ročníku, hodnocení   práce v   zájmových   kroužcích, výchovná opatření a celkový prospěch. 1. a 6. ročníku zvláštních škol (viz. čl. 4, odst. 3) se klasifikační stupeň vyjadřuje číslicí, v 7. až 9. ročníku těchto škol a v závěrečných třídách ZvŠ se vyjadřuje slovně.
Celkový prospěch, celkové hodnocení se vyjadřuje vždy slovně.
 
3. Žák 1.ročníku zvláštní školy se v prvním pololetí   klasifikuje jedním stupněm, který se zapíše číslicí, jeho chování se neklasifikuje.
 
4. Žákovi 1. až 7. ročníku se na vysvědčení zaznamenává postup do vyšších ročníků.
 
5. Žákovi,jemuž byl povolen vstup do vyššího ročníku, aniž absolvoval předchozí ročník, se na vysvědčení   zaznamenává: "Žákovi vyl povolen postup do...... ročníku bez absolvování ...... ročníku".
 
6. Žákovi 9.ročníku se v doložce poznamená" "Žák ukončil vzdělání poskytované zvláštní   školou" .
 
7. Žákovi, který ukončil 9 let z povinné školní   docházky v nižším než 9. ročníku , se v doložce zaznamenává: "Žák ukončil devět z povinné   školní docházky   v .... ročníku s výukou dle osnov zvláštní školy a postupuje do .....".
 
8. Po ukončení povinné devítileté školní docházky se na vysvědčení v doložce zaznamená: "Žák ukončil povinnou devítiletou školní docházku".
 
9. V předmětu, v němž nebyl žák klasifikován, se místo     klasifikačního      stupně     uvede     výraz "neklasifikován/a/". Důvod neklasifikování se zaznamená   v třídním výkaze.
 
 
 
Tento metodický pokyn vstupuje v platnost dne 1.9.20N a je přílohou klasifikačního řádu ZŠ Malesice
 
 
 
 
………………………………………………………….
                                                                Mgr. Jakub Šablatura, ředitel ZŠ Malesice
                                                          Soukromá škola plzen – město ,malesice ke Kyjovu
                                                                                                                                                                                        
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář